A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Rakousko - Cestopisy

Rakousko - Salzbursko (Zell am See): Deníček z dovolené 2010

Týdenní pobyt v Rakouském Zell am See -- Schüttdorfu byl nabitý turistickým programem, ale zdaleka ne všechno se dalo stihnout.

Rakousko - Salzbursko (Zell am See): Deníček z dovolené 2010

21.8. sobota
Odjíždíme z domova v 9 hodin. Jedeme podle nastavené navigace v mém PDA. Cesta proběhla prakticky bez problému a v cíli u hotelu Schönblick (Zell am See – Schüttdorf) jsme v 16:30. Po ubytování si děláme krátkou procházku - hledáme jezero. Jaké bylo naše překvapení večer u večeře, když číšník mluví slovensky, číšnice česko-slovensky a vedle u stolu sedí česká rodina… Po večeři se ještě jdeme projít po promenádě okolo jezera až do centra Zell am See.

22.8. neděle
Po snídani se pěšky vydáváme k lanovce Areitbahn, jejíž dolní stanice je nejblíž k hotelu. Jedeme nahoru, pak šplháme dál pěšky až na Schmittenhöhe. Tady chvíli koukáme na paragliding, potom pokračujeme až na Sonnkogel. Dál pokračuje cesta ovšem příliš s kopce, tak se raději vracíme a dolů jedeme ze Schmittenhöhe velkou kabinovou lanovkou. Od dolní stanice pokračujeme pěšky dolů až k jezeru a pak promenádou podle jezera zpět do hotelu. Celý dnešní den bylo krásně, až jsme se trochu připálili. A taky jsme nachodili pár kilometrů.

23.8. pondělí
Po ránu to vypadá na pěkný den, dokonce i předpověď počasí slibovala skoro jasno, proto jsme se toho rozhodli využít a jedeme na Grossglockner Hochalpenstrasse. Navigace nás spolehlivě navedla. První zastávku děláme na Piffkar u naučné stezky, kterou si procházíme. Pak pokračujeme dál na Alpine Naturschau. Po krátké návštěvě expozice šplháme autem nahoru na Edelweiss-Spitze. Absolvování krátkého 2 km úseku velmi úzké silničky plné ostrých zatáček a velkého stoupání není pro slabší povahy. Nahoře je narváno k prasknutí a bohužel není kde zaparkovat. Tak zase jedeme dolů a parkujeme u Fuschertörl. Odtud by se dalo na Edelweiss-Spitze vyšplhat pěšky. Udělali jsme si tady jen krátkou přestávku na focení, potom pokračujeme o kousek dál na výšinku, kde je podle textu průvodce po vysokohorské silnici, nejlepší místo pro focení. A opravdu je to úžasná vyhlídka. Běhám a fotím… Pokračujeme o pár set metrů dál k Fuscher Lacke, kde jsme si udělali nejen krátkou procházku okolo jezírka, ale i obědváme z vlastních zásob. Po jídle zase sedáme do auta a směřujeme k nejvyššímu bodu silnice - k tunelu Hochtor, kde dokonce leží u parkoviště sníh. Pěšky šplháme z parkoviště nahoru až na Hochtorsattel do výšky 2575 m n.m.. Po úchvatných rozhledech po okolních velikánech a nezbytném focení se vracíme k autu a rychle směřujeme na Kaiser-Franz-Josef-Höhe. Tady jdeme dolů na ledovec pěšky, nazpět nahoru absolvujeme část cesty raději lanovkou a po návštěvě suvenýrů se ještě jdeme projít po značené cestě Gamsgrubenweg až na její konec. Odtud turistická cesta (podstatně náročnější) pokračuje dál přes ledovec k horské chatě. Na to už ale nemáme ani čas ani síly, proto se vracíme k autu. Jedeme dolů přes Heiligenblut a Felbertauerntunel zpět do hotelu. Zpáteční cesta trvala 2 hodiny. Počasí se nám dnes docela vydařilo. Zpočátku bylo krásně slunečno, později odpoledne na KFJH oblačno až zataženo. Dnešní výlet autem měřil celkem 202 km. Pěšky jsme toho nachodili taky dost, hlavně hodně velké převýšení.

24.8. úterý
Ráno se zcela zatáhlo a od půl sedmé prší. Později se trošku vyčasilo (ale ne moc) a tak jedeme do Kaprunu k lanovce Maiskogelbahn. Přišlo nám, že v tomhle počasí nestojí za to, jet nahoru. A tak nakonec parkujeme o něco níž u cesty k přehradní nádrži Klammsee. Jdeme nahoru a pod námi je část krásné soutěsky. Obcházíme jezero Klammsee a opět začíná pěkně pršet. K restauraci u „Šneků“ už nejdeme, vracíme se k autu, respektive ke kase soutěsky Sigmund-Thun Klamm a jdeme se tady podívat do infocentra elektrárny. Po prohlídce se vracíme k autu a popojíždíme pár set metrů do Kaprunu k obchodní zóně. Do města jdeme pěšky. Město je v podstatě „díra“, takže nezbývá než se vrátit k autu. U Shellu tankujeme plnou nádrž a vracíme se zpět do hotelu, ještě s krátkou zastávkou na okraji Schüttdorfu u obchodního centra. Před večeří si dopřáváme opět procházku do Zell am See. Odpoledne po návratu se vyčasilo, bylo dost horko a sluníčko pěkně pálilo, proto tentokrát jdeme až za Grand hotel.

24.8. středa
Ráno jedeme přes obchod, kde si kupujeme ovocné mísy k obědu. Jedeme do Krimmelu k vodopádům. Parkujeme na posledním parkingu u „Vodního světa“. Po zakoupení vstupenek jdeme nejdříve dolů pod vodopád, kde málem rozbíjím svůj fotomobil a slušně koleno, a pak postupně šplháme se zastávkami na focení až k restauraci a kiosku, kde si dáváme malé občerstvení. Po krátkém odpočinku pokračujeme dál vzhůru až úplně nahoru a pokračujeme po cestě ještě o kus dál směrem k nejbližší turistické chatě…. Mám toho ale nějak dost, na rozcestníku je údaj, že máme před sebou ještě půl hodiny chůze, tak se raději vracíme. Dolů to jde rychleji, nicméně opět se zastávkami na foto, protože vykouklo sluníčko. U parkoviště se ještě zastavujeme v infocentru, kde se ale ukázalo, že vlastně žádné pořádné informace nejsou. Odtud se vracíme stejnou silnicí a zastavujeme u lanovky Panoramabahn, kterou jsme zahlédli ráno při cestě do Krimmelu. Zpáteční jízdenka až nahoru však stojí 16.70 Euro, takže raději vyjíždíme autem k mezistanici a tady jdeme jen na krátkou procházku, protože lanovka měla mít poslední jízdu v 16 hodin a bylo už 15:55. Po procházce malebnou krajinou s krásnými výhledy do údolí se vracíme a míříme zpět do hotelu. Po večeři jsme vyrazili do centra Zell am See na večerní pouliční zábavu. Klaun, indiáni, dechovka, country a další. Všude mraky lidí, stánky s dobrotami a venkovní restaurace s jídlem a pitím – všechno plné lidí. Dlouho se ale nezdržujeme, snad právě pro ty spousty lidí, v 9 hodin už jsme zpátky v hotelu.

25.8. čtvrtek
Ráno je sice zataženo nízkou oblačností, ale vypadá to, že nahoře bude pěkně. Takže vyjíždíme k lanovkám na Kitzsteinhorn u Kaprunu. Nejprve lanovkou Gletscherbahn 1 a po přestupu i Gletscherbahn 2 k Alpincentru do výšky 2450 m. Odtud se snažíme pokračovat nahoru pěšky po značených i neznačených cestách tak porůznu až skoro k ledovci. Lanovka Gipfelbahn na vrchol Kitzsteinhornu je mimo provoz. Něco přestavují a jezdí jen jako nákladní. Po úžasné procházce po skalách se pak stejnými lanovkami vracíme dolů k autu. Ono bez těch lanovek by to ani nešlo… Z parkoviště se nejdříve chceme podívat dál nahoru ke Kesselfall Alpenhausu, ale nějak je tam podivně uzavřeno, chlapík to žene do něčeho, co vypadá jako patrové garáže, tak se raději otáčíme a vracíme se nazpět do hotelu… Sprcha, kafe s buchtou a procházka kvůli vrácení elektronických kartiček na lanovku Areitbahn z prvního dne. Po večeři chceme fotit západ slunce u jezera, ale zakecali jsme se u večeře, a tak nestihli správné světlo.

26.8. pátek
Ráno vypadá počasí trochu na šediváka, ale jasní se to - punťa svítí, hurááá… Vyjíždíme směr Kaprun a Kesselfall na Mooserboden. Auto necháváme v nejnižším podlaží patrového parkoviště a pěšky šplháme nahoru ke Kesselfallhausu. Autobus k lanovce – výtahu už je připravený, takže rychle kupujeme lístky a šup do autobusu. Ten projíždí tunelem nahoru k výtahu. Výtah je vlastně taková hodně strmá kolejová lanovka, ovšem trochu větších rozměrů s nosností 20 tun. Od horní stanice se pokračuje zase busem až nahoru ke druhé přehradě. Tady jdeme cestou přes obě hráze až k širokému potoku přes cestu. Škoda, že jsme nemohli dál, v zadním údolí by byl úchvatný pohled na ledovce. Vracíme se k autobusu a pěkně nacpaným jedeme dolů. Začalo drobně pršet. Na lanovce-výtahu už prší víc a po nástupu do spodního autobusu se spustil pěkný liják. Autem pak jedeme na parkoviště u soutěsky, kde jsme si dali pauzu na konzumaci našeho zeleninového salátu, doplněného ještě rozinkovou vánočkou… Poté stále v dešti pokračujeme do Schüttdorfu k obchodům, kde kupujeme pití na zítra a pak už rovnou k hotelu. Dáváme si kávu a buchtu. Po večeři spěcháme ještě fotit hory od jezera, protože punťa vykukuje občas skrz mraky, které se tu a tam převalují i pod kopečky. Pak na pokoji následuje už jen balení, tedy příprava k zítřejšímu odjezdu domů.

27.8. sobota
Den návratu. Jedeme trochu oklikou přes Německo, podívat se, kam by se dalo jet v zimě na lyžování v lehkých terénech. Ale je silně zataženo nízkou oblačností, takže žádné kopečky nejsou vidět. Navíc i docela slušně stále prší. Takže jsme sice viděli kousek města a jezero Schliersee, ale na nějaké procházení počasí opravdu není. Proto na navigaci nastavuji domácí adresu a hurá domů…

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
emiliana 30.11.2010 19:28
 

Moc hezké povídání, já bych to asi takhle nesvedla, raději hodím na plac víc fotek, ráda jsem se pomocí tvého povídání pokochala známými místy dík emiliana

  • Anonym (2)
  • Anonym (4)
Zpět na všechny diskuze